Země Koruny české za vlády Ferdinanda I. (1526–1564) prožívaly počátek několikasetleté habsburské nadvlády. Ferdinand I. Habsburský chtěl Korunu českou začlenit do nově se utvářející habsburské monarchie, mnohem více se však – zejména v prvních letech své vlády – musel soustředit na sérií válečných střetů s Osmanskou říší. Ferdinandovy zvýšené finanční nároky, spojené s válečnými výdaji, nakonec daly vzniknout opozici českých stavů, která nakonec přerostla roku 1547 v odboj. Král nakonec stavovské povstání potlačil, posílil svou moc zejména na úkor měst a vítězství nad stavy mu také dovolilo pozvolna obnovovat katolické instituce v českých zemích. V náboženské otázce musel být Ferdinand opatrný, nicméně vytrvale se snažil posílit pozice katolicismu, popř. utrakvismu, a snažil se naopak co nejvíce zabránit šíření učení luteránů, novokřtěnců či Jednoty bratrské.
Za Ferdinandovy vlády se Koruna česká nacházela mimo hlavní evropské obchodní stezky a řemesla ve městech díky svazujícím
cechům stagnovala. Počínaly se však rozvíjet nové formy hospodaření, zejména
rybníkářství. Pozvolna nastával také kulturní rozkvět, z
Itálie pronikal do českých zemí
humanismus, což se ve výtvarném umění projevilo přechodem od
gotiky k
renesanci.
ND.jpg)
