Venezuela

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státu. O písni pojednává článek Venezuela (píseň).
Bolívarovská republika Venezuela
República Bolivariana de Venezuela
Vlajka Venezuely
vlajka		 Znak Venezuely
znak
Hymna: Gloria al Bravo Pueblo
Geografie

Poloha Venezuely
Hlavní město: Caracas
Rozloha: 916 445 km² (34. na světě)
z toho 3 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Pico Bolívar (La Columna) (4981 m n. m.)
Časové pásmo: -4:30
Poloha: 8°0′ s. š., 65°0′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 28 868 486 (46. na světě, odhad 2014)
Hustota zalidnění: 29 ob. / km² (179. na světě)
HDI: ▲ 0,826 (vysoký) (61. na světě, 2007)
Jazyk: španělština (úřední), četné domorodé jazyky
Náboženství: římští katolíci 96 %, protestanti 2 %, jiní 2 %
Státní útvar
Státní zřízení: federativní prezidentská republika
Vznik: 5. července 1811 (nezávislost na Španělsku)
Prezident: Nicolás Maduro (úřadující)
Měna: venezuelský bolívar (VEF)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 862 VEN VE
MPZ: YV
Telefonní předvolba: +58
Národní TLD: .ve
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Venezuela, oficiálním názvem Bolívarovská republika Venezuela (španělsky República Bolivariana de Venezuela), je federativní republika na severním pobřeží Jižní Ameriky při pobřeží Karibského moře, v tropech severně od rovníku. Skládá se z pevninské části a mnoha malých ostrovů v Karibském moři. Sousedí na západě s Kolumbií, na jihu s Brazílií, a na východě s Guyanou, na jejíž západní polovinu (tzv. Guayana Esequiba či „Zona en Reclamación“) si Venezuela činí nárok. Poněkud severněji pak leží Trinidad a Tobago, Grenada, Curaçao, Bonaire a Aruba. Počet obyvatel přesáhl v roce 2014 28,8 milionů. Hlavním městem je Caracas. Úředním jazykem je španělština. Nejvíce lidí se hlásí ke katolické církvi.

Jméno země je španělskou zdrobnělinou názvu Venezia (Benátky). Adjektivum „bolívarovská“ odkazuje k postavě Simóna Bolívara, místního slavného rodáka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1492 objevil pobřeží Kryštof Kolumbus. V roce 1522 započala kolonizace území založením první trvale obývané španělské osady na jihoamerickém kontinentu na území dnešního města Cumaná. Území dnešní Venezuely bylo dále součástí španělského impéria. Zprvu bylo pod správou místokrálovství Peru, od roku 1717 spadalo pod místokrálovství Nová Granada. Roku 1776 byl zřízen generální kapitanát Venezuela, což v podstatě znamenalo získání výrazné vnitřní autonomie a samosprávy v rámci španělských amerických držav. Dne 5. července 1811 byla deklarována nezávislost Spojených států venezuelských. Roku 1819 se stala Venezuela součástí Velké Kolumbie. Z ní vystoupila a v roce 1830 se prohlásila samostatnou republikou.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Území Venezuely můžeme rozdělit do několika oblastí: Na severozápadě jsou Andy, kde se nachází nejvyšší hora Venezuely Pico Bolívar (4979 m). Mezi nimi je položena hluboká tektonická poklesová oblast s jezerem Maracaibo a rozlehlou Maracaibskou nížinou. Severovýchodně od Cordilerra de Mérida se táhne dlouhé pásmo Karibských And. Na jih od řeky Orinoco se rozprostírá Guyanská vysočina. Je to rozsáhlá pahorkatina s ojedinělými svědeckými vrchy. Mezi oběma celky se prostírá Orinocká nížina s plošinou Llanos. Území Venezuely je z 52 % pokryto lesními porosty, zemědělská půda zaujímá 23 % rozlohy státu.[1]

Nejvýznamnější řekou Venezuely je Orinoco, jehož pravé přítoky tvoří vodopády v místech, kde opouští Guyanskou vysočinu. Nejvyšší vodopád světa je právě ve Venezuele: Salto Ángel. Měří 979 metrů. Největšími přítoky Orinoka jsou Caroní, Apure a Meta. Významné je limanové jezero Maracaibo.

Venezuele náleží i několik ostrovů v Karibském moři, které jsou z geopolitického hlediska součástí státu Nueva Esparta a venezuelských federálních dependencí– největší z nich je Isla de Margarita.

Klima Venezuely je subekvatoriální horké s deštivým létem a suchou zimou. V Maracaibu je průměrná roční teplota 29 °C a 570 mm srážek za rok, výše položená Mérida 18,5 °C a 1750 mm, Caracas 20 °C, Santa Elena v Guyanské vysočině 23 °C a 1600 mm.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo je ze 67 % tvořeno mestici, ze 21 % potomky Evropanů, z 10 % potomky Afričanů. Domorodé obyvatelstvo činí 2 %. Žije zde přibližně 200 000 Indiánů, kteří se stále živí lovem a sběrem. Průměrná délka života je 73,45 let, a to 70,4 u mužů a 76,65 u žen.

Obyvatelstvo je především římskokatolického (96 %) a protestantského (2 %) vyznání.Gramotnost dosahuje 93 % (u obyvatel starších 15 let).

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Venezuela je zemědělsko-průmyslový stát s významnou těžbou nerostných surovin. Nejdůležitější jsou ropa, zemní plyn, kvalitní železná ruda, bauxit, zlato, uhlí, diamanty, sůl, fosfáty a vápenec. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím je petrochemie, následují hutnictví, výroba surového železa, oceli a hliníku, strojírenství a potravinářství. Tři čtvrtiny elektrické energie produkují vodní elektrárny. Pro rostlinou výrobu je důležitá sklizeň rýže, kukuřice, sorga, manioku, slunečnice, brambor, luštěniny, bavlny, kokosových ořechů, cukrové třtiny, banánů, citrusů, manga, ananasů, kávy, kakaa, tabáku, sisalu a zeleniny. Chová se skot, prasata, drůbež a koně. Význam má rybolov i těžba dřeva. Země má důležitou silniční a leteckou dopravu. Významné je obchodní loďstvo. Surová ropa a produkty z ní představují více jak 93 % venezuelského exportu.[2]

„Socialismus 21. století“[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Socialismus 21. století.

Politika „Socialismu 21. století,“ zavedená za vlády Huga Cháveze, přinesla státní kontrolu cen a v důsledku toho vzniká nedostatek základních komodit, jako např. toaletní papír.[3] V srpnu 2014 měla Venezuela nejvyšší inflaci na světě - 63,4% a v rámci tajné devalvace měny požadovala po obchodních společnostech zaplatit za dolary o 61% více než v předchozím roce.[4]

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Státy Venezuely (včetně území Guayany Esequiba nárokovaného po Guyaně)
Podrobnější informace naleznete v článku Státy Venezuely.

Venezuela je federací 23 států a 2 dalších státotvorných útvarů: Distrito capital a Dependencias Federales.

Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj]

Venezuela je zapojená do většiny projektů a organizací na poli latinskoamerické integrace. Je členským státem např. organizací Společenství latinskoamerických a karibských států, Latinskoamerický hospodářský systém, Unie jihoamerických národů, Sdružení karibských států, Mercosur. Z inciativy bývalého venezuelského prezidenta Huga Cháveze vznikly na začátku 21. století spolky Petrocaribe a Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky, ve kterých hraje Venezuela hlavní roli.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (oddíl 3.4 TIERRAS Y SUELOS) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. ↑ Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (oddíl 2.2.2.33) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2014-07-30]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. ↑ Ve Venezuele jde do tuhého: Dochází toaletní papír
  4. ↑ The 61% Devaluation That Venezuela Told No One About

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Venezuela – República Bolivariana de Venezuela – (VEN)
Státy a jejich hlavní města
další správní jednotky
distrikt hlavního města (Caracas) • federální dependence
Státy a území v Jižní Americe
Nezávislé státy
Argentina • Bolívie • Brazílie • Ekvádor • Guyana • Chile • Kolumbie • Paraguay • Peru • Surinam • Uruguay • Venezuela
Součásti suverénních států
Teritoria, kolonie a
závislá území
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Venezuela&oldid=12284539“