Indiana
| State of Indiana | |||||
|
|||||
| Přezdívka: The Hoosier State | |||||
 |
|||||
| Úřední jazyky | angličtina | ||||
| Hlavní město | Indianapolis | ||||
| Největší město | Indianapolis | ||||
| Rozloha - Celkem - Z toho souš - Z toho vodstvo |
38. v USA 94 321 km² km² km² (1,5 %) |
||||
| Obyvatelstvo - Obyvatel - Hustota zalidnění |
15. v USA 6 376 792 (2009) 65,46/km² 17. v USA |
||||
| Počet okresů | 92 | ||||
| Časové pásmo | UTC-6/-5 (letní čas) | ||||
| Souřadnice - Zeměpisná šířka - Zeměpisná délka |
37° s.š. až 41° s.š. 84° z.d. až 88° z.d. |
||||
| Nadmořská výška - Nejvyšší bod - Průměrná výška - Nejnižší bod |
383 m 210 m 98 m |
||||
| Guvernér | Mitch Daniels (R) | ||||
| Senátoři | Richard Lugar (R) Dan Coats (R) |
||||
| Oficiální zkratky - Oficiální (též poštovní) zkratka - Tradiční zkratka - ISO 3166-2 |
IN US-IN |
||||
| Přistoupení do unie | 11. prosinec 1816 (19.) |
||||
| Oficiální web | www.in.gov | ||||
Indiana (anglická výslovnost 
[ɪndiˈænə] IPA) je 19. stát Unie, k níž se připojila 11. prosince 1816. Leží na Středozápadě, má 6 376 792 obyvatel a rozlohu 94 321 km². Obyvatelé Indiany se nazývají Hoosiers.
Obsah
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Ze severu ji ohraničují jezero a stát Michigan, z východu Ohio, z jihovýchodu a jihu Kentucky a ze západu Illinois. Hlavním a zároveň největším městem je Indianapolis.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původně se odhadovalo, že první indiánští obyvatelé osídlili území Indiany někdy 8 tisíc let př. n. l., ovšem poslední archeologické výzkumy ukazují, že se tak patrně stalo už o dva tisíce let dříve. Okolo roku 900 zde vytvořili poměrně vyspělou civilizaci, jejíž součástí byla až 30 tisícová města. Tato kultura zanikla z neznámých příčin o 550 let později.
Prvními Evropany, kteří vstoupili na území Indiany, byli Francouzi, kteří ji v 17. století prohlásili za území Francie. Ta je posléze ztratila ve Francouzsko-indiánské válce se Spojeným královstvím, které však toto území ztratilo, když se zrodily Spojené státy americké. V roce 1800 bylo zřízeno teritorium Indiana, z kterého se v roce 1816 stal 19. stát Unie.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 6 483 802 obyvatel.[1]
Rasové složení[editovat | editovat zdroj]
- 84,3% Bílí Američané
- 9,1% Afroameričané
- 0,3% Američtí indiáni
- 1,6% Asijští Američané
- 0,0% Pacifičtí ostrované
- 2,7% Jiná rasa
- 2,0% Dvě nebo více ras
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 6,0% populace.[1]
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Převážná většina obyvatel se řadí k protestantům, značný vliv však má i římskokatolická církev, jejíž přítomnost je zvýrazněna i existencí jedné z nejvýznamnější katolických vysokých škol v USA, University of Notre Dame ve městě South Bend. Ve velkých městech dominují největší protestantské proudy a katolíci, na venkově mají silnou pozici evangelikálové a další (ultra)konzervativní protestantské směry.
- Křesťané — 82%
- protestanti — 62%
- baptisté — 15%
- metodisté — 10%
- luteráni - 6%
- letniční církve — 3%
- menonité - 1%
- jiní protestanti – 23%
- římští katolíci — 19%
- jiní křesťané — 1%
- protestanti — 62%
- jiná náboženství — <1%
- bez vyznání — 17%
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Mottem státu je „The Crossroads of America“, květinou pivoňka, stromem liliovník tulipánokvětý, ptákem kardinál a písní On the Banks of the Wabash.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.
- ↑ ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.] : Infobase Publishing, 2003. S. 310. (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Indiana ve Wikimedia Commons
