
Plasmodium (česky někdy zimnička) je rod prvoků z kmene výtrusovci a třídy krvinkovky, jehož zástupci jsou známí jako původci malárie. Plasmodia představují prakticky celosvětově rozšířené parazity, přičemž jako jejich mezihostitelé vystupují výhradně plazi, ptáci a savci včetně člověka. Definitivními hostiteli a současně přenašeči jsou zejména komárovití, ačkoli některé druhy využívají i jiný bodavý dvoukřídlý hmyz, například flebotomy.
Během sání infikovaný komár do mezihostitele uvolňuje infekční stadia – sporozoity, kteří se následně v buňkách mezihostitele začnou nepohlavně množit. Tato tzv. merogonie probíhá v červených krvinkách, prvotně však v jiných buňkách, v případě všech lidských plasmodií v buňkách jaterních. Výslední merozoiti infikují další buňky mezihostitele. Do krvinek je situován též vznik nezralých pohlavních stadií, která musí pro dokončení cyklu nasát definitivní hostitel. V jeho střevě dozrávají a dochází k pohlavnímu rozmnožování, jehož výsledkem je pohyblivé stadium zvané ookinet. Ookinet migruje střevní tkání, až se z ní nakonec vyklene v podobě tenkostěnné oocysty. Zde se vyvíjejí noví sporozoiti, již migrují do slinných žláz komára.
Tradiční rod Plasmodium zřejmě není monofyletický, ale odvozují se v rámci něj i další, často nepodobné rody malarických parazitů. Svůj původ má celý tento komplex pravděpodobně v ptácích. Plasmodia, u nichž neprobíhala dlouhodobá koevoluce s jejich hostiteli, mohou být obzvlášť virulentní. Tuto skutečnost demonstruje například drastický dopad ptačí malárie na havajské ptactvo, relativně nedávný „přeskok“ se předpokládá i u nejnebezpečnějšího lidského plasmodia, P. falciparum. V případě člověka malárie představuje nejsilnější známý selekční tlak na jeho genom.